Obnovené zřízení zemské
Zákoník, který zásadně změnil právní a politické uspořádání českých zemí po třicetileté válce.
Historický kontext
Obnovené zřízení zemské bylo vydáno císařem Ferdinandem II. v roce 1627 pro Čechy a v roce 1628 pro Moravu. Tento nový zemský zákoník zásadně ovlivnil politický a náboženský život v českých zemích, upevnil absolutistickou vládu Habsburků a nastolil katolicismus jako jediné povolené náboženství.
Zásadní změny
Obnovené zřízení zemské zrušilo stavovské zřízení a potlačilo práva protestantské šlechty, která se stala nepřátelskou třídou. Zákoník také přinesl germanizaci správy a právního systému a zavedení němčiny jako úředního jazyka vedle češtiny.
Politické důsledky
Obnovené zřízení zemské upevnilo moc císaře nad českými zeměmi a vedlo k centralizaci státní moci. Česká šlechta, která podporovala stavovské povstání, byla zbavena majetků a vlivu, což vedlo k oslabení české národní identity na několik století.
Náboženské dopady
Zákoník nastolil katolicismus jako jediné povolené náboženství v českých zemích. Protestantismus byl zakázán a mnozí protestanti byli nuceni emigrovat nebo konvertovat ke katolicismu. Toto období rekatolizace bylo doprovázeno silným náboženským útlakem a cenzurou.
Závěr
Obnovené zřízení zemské zanechalo dlouhodobý vliv na politické a kulturní dějiny českých zemí. Tento zákoník byl klíčovým nástrojem centralizace moci Habsburků a rekatolizace, která měla dalekosáhlé důsledky pro českou společnost. I když bylo jeho působení ukončeno až během osvícenských reforem v 18. století, jeho dopady jsou cítit dodnes.